Evropa v 1. polovině 19. století

Jak se z toho učit

  1. 1Jdi shora dolů, zabere to asi dvě hodiny. Každá část má výklad, kvíz a na konci Doplň jako v pracovním listu: věty z PL č. 2 a 3, kde mezeru nejdřív řekneš nahlas a pak na ni klepneš.
  2. 2Data se uč přes časovou osu, osoby přes Kdo je kdo. Stačí rok a souvislost, přesné dny jen u tučných.
  3. 3Na konec Kde se chybuje a písemka nanečisto. Hodnocení Umím / Zopakovat se ukládá.

Co musíš umět

1Napoleon 1799–1815: převrat, konzulát, císařství, Občanský zákoník, války od Slavkova po Waterloo. 2Vídeňský kongres 1814–1815: Metternich, koncert velmocí, nové hranice, Svatá aliance. 3Průmyslová revoluce: předpoklady v Anglii, parní stroj, textil, železnice, dopady na společnost. Brno jako moravský Manchester. 4Konzervativní Evropa: Francie (1830), Velká Británie (reformy), Rusko (děkabristé). 5Nacionalismus: státní a lidový, příklady, důsledky. 6Rakouské císařství a české země: metternichovský absolutismus, hospodářství, národní obrození. 7Revoluční rok 1848 ve Francii, Německu, Itálii, Rakousku a v českých zemích. 8Data a osoby: časová osa 1799–1849 a kdo je kdo.

1Napoleon a Evropa (1799–1815)

Na konci 90. let 18. století se revoluční Francii daří, i díky Napoleonovu působení v armádě, územně i mocensky expandovat: obsadí Nizozemí, pronikne do Itálie a zřizuje tzv. sesterské republiky. Zlom přijde v roce 1799. Francie musí ustupovat na všech frontách a Napoleon prohraje egyptské tažení (pokus ohrozit britské cesty do Indie). Do Paříže se přesto vrátí jako hrdina.

Od převratu k císařství

  1. 1799Státní převrat (listopad 1799, 18. brumaire): vojsko rozežene Radu pěti set a rozpustí se Direktorium. V prosinci Napoleon prosadí ústavu roku VIII: formálně chrání soukromé vlastnictví, jiná práva neobsahuje; volit mohou všichni dospělí muži, ale jen na nejnižším stupni voleb; výkonnou a část zákonodárné moci mají tři konzulové, první konzul Napoleon má zvláštní pravomoci.
  2. PlebiscitZásadní změny dává Napoleon schválit plebiscitem (= lidovým hlasováním o závažné politické otázce). Výsledky se často manipulovaly.
  3. 1802Napoleon doživotním konzulem. Vláda stojí na autoritářství, centralismu (= soustředění správy a moci v centru) a monarchistických tradicích maskovaných hrou na demokracii.
  4. 1804Ústava roku XII: dědičné císařství s dynastií Bonapartů, korunovace 2. 12. 1804 v Notre-Dame. Popření základního požadavku revoluce: konce absolutistické vlády.

Občanský zákoník (1804)

Code civil: největší kodifikace práva. Rovnost před zákonem, konec feudalismu, sňatek i rozvod. Upevňoval ale postavení mužů. Spíš sjednotil právo, než ho měnil.

Konkordát (1801)

Kompromisní smlouva s papežem. Napoleon podpořil katolicismus a získal kontrolu nad církví: jmenoval vysoké hodnostáře a platil duchovní.

Umění a věda

Styl empír (inspirace Řeckem, Římem, Egyptem) oslavuje režim. Vznikají muzea, péče o památky a státní střední školy, lycea.

Válka jako pilíř moci

Válka sloužila jako argument proti opozici, upevňovala Napoleonovo postavení a nadšení veřejnosti. Proti Francii vzniklo v letech 1799–1815 sedm koalic, které organizovala a financovala Velká Británie (hlavní soupeř Francie v Evropě i v zámoří).

  1. 1805Prohraná námořní bitva u Trafalgaru (říjen): Napoleon se vzdá plánu na invazi do Británie. 2. 12. 1805 bitva tří císařů u Slavkova (kousek od Brna): Napoleon porazí rakouského a ruského císaře.
  2. 1806Zánik Svaté říše římské a vznik Rýnského spolku pod francouzskou ochranou. Kontinentální blokáda = zákaz obchodu s Velkou Británií pro všechna závislá území.
  3. 1808Povstání ve Španělsku, partyzánská válka (guerilla) poutá francouzskou armádu.
  4. 1810Sňatek s Marií Luisou, dcerou rakouského císaře Františka I. Napoleon je na vrcholu moci.
  5. 1812Rusko porušuje blokádu, Napoleon ho chce ovládnout. Tažení do Ruska končí katastrofou a ztrátou armády.
  6. 1813Bitva národů u Lipska (říjen): porážka koalicí, abdikace a internace na Elbě.
  7. 1815Útěk a sto dní vlády, definitivní porážka u Waterloo (červen 1815). Do smrti (1821) internován na ostrově Svatá Helena.

Doplň jako v pracovním listu

Řekni mezeru nahlas, pak na ni klepni.

V listopadu 1799 Napoleon provede státní převrat: vojensky rozežene Radu pěti set a rozpustí Direktorium. Podle ústavy roku VIII mají výkonnou moc tři konzulové.

Zásadní změny dává schválit plebiscitem (= lidovým hlasováním), jejich výsledky jsou často manipulovány. V roce 1804 vzniká dědičné císařství, což popírá požadavek revoluce na konec absolutistické vlády.

Koalice proti Napoleonovi financovala Velká Británie. V prosinci 1805 vyhrál bitvu tří císařů u Slavkova. Kontinentální blokáda = zákaz obchodu s Velkou Británií. V roce 1813 prohrál bitvu národů u Lipska, definitivně v roce 1815 u Waterloo.

2Vídeňský kongres a ponapoleonská Evropa

Napoleonské války šířily výdobytky francouzské revoluce: podmaněné země přijímají Občanský zákoník a odstraňují feudalismus, Prusko (méně i Rakousko) reformuje školství a hospodářství a postupně roste národní cítění. Po dvaceti letech bojů musely velmoci obnovit řád. Už po první Napoleonově porážce se od října 1814 sešla ve Vídni drtivá většina evropských panovníků a jejich zástupců.

Kdo vyjednával

Klemens Metternichza rakouského císaře, hlavní role, hostitel
Robert Castlereaghbritský ministr zahraničí
Charles Talleyrandfrancouzský ministr zahraničí, vyjednal pro poraženou Francii rovné místo
car Alexandr I.Rusko (diplomat Razumovskij), iniciátor Svaté aliance
Pruskokrál Fridrich Vilém III., diplomat Humboldt
„Kongres tančí“plesy, salony a zábava, ale jednání se vleklo: „kongres tančí, ale nehýbe se z místa“

Výsledky jednání

  1. 1Koncert velmocí: mezinárodní spory se mají řešit spoluprací, jednáním a rovnováhou sil velmocí. Platil přes 30 let.
  2. 2Nové hranice: Francie vrácena do hranic z roku 1790 a obklopena pásmem nových států (Království nizozemské, Švýcarsko, Království Sardinie-Piemont). Rakousko, Prusko a Rusko se územně rozšířily. Velká Británie se vzdala území v Evropě a rozšířila kolonie.
  3. 3Německé země: nikdo si nepřál jejich sjednocení ani zánik, proto vznikl volný Německý spolek (federace) v čele s Rakouskem.
  4. 4Společný postup proti revolucím, liberalismu a nacionalismu. Vznikly dvě aliance: Aliance čtyř (Velká Británie, Prusko, Rakousko, Rusko) měla hlídat Francii a zanikla 1818 po jejím přijetí. Svatá aliance (Rakousko, Rusko, Prusko) chtěla udržet vnitropolitické status quo a přisvojila si právo zasahovat proti revolucím. „Svatá“, protože hájila křesťanské (ne církevní) principy, každá země byla jiného vyznání.

Vídeňský kongres + Metternich = obnova starých pořádků, rovnováha velmocí a Svatá aliance proti revolucím.

Napoleon a kongres

Klikni na odpověď, hned uvidíš proč.

  1. Napoleon se stal císařem v roce…
  2. Bitva tří císařů proběhla…
  3. Kontinentální blokáda znamenala…
  4. Hlavní roli na Vídeňském kongresu měl…
  5. Svatou alianci tvořily…
  6. Pro německé země kongres vytvořil…

Doplň jako v pracovním listu

Řekni mezeru nahlas, pak na ni klepni.

Podmaněné země přijímají Občanský zákoník a odstraňují tak feudalismus. Prusko reformuje školský systém a hospodářství, postupně roste národní cítění.

Výsledky kongresu: tzv. koncert velmocí založený na spolupráci, jednání a rovnováze sil. Francie vrácena do hranic z roku 1790, kolem ní pásmo nových států. Problémem byly německé země, proto vznikl federativní Německý spolek.

Aliance čtyř měla kontrolovat Francii. Svatá aliance chtěla zachovat vnitropolitické status quo, „svatá“ kvůli hájení křesťanských principů.

3Průmyslová revoluce

Přechod od ruční výroby ke strojové tovární výrobě. Začala v Anglii v 18. století, na kontinent se šířila se zpožděním. Průmyslových revolucí se dnes počítá čtyři: první (pára, uhlí, textil), druhá (elektřina, ocel, chemie, konec 19. st.), třetí (počítače, automatizace, 2. pol. 20. st.) a čtvrtá (digitalizace, internet, „Průmysl 4.0“).

Proč zrovna Anglie: předpoklady

  1. 1Protoindustrializace (= rozvoj domácké výroby a manufaktur pro trh ještě bez strojů) připravila v 18. století půdu pro průmysl.
  2. 2Obyvatel přibylo zhruba dvojnásobně, to si vynutilo změny v zemědělství (zemědělská revoluce): nové postupy, střídání plodin, ohrazování půdy.
  3. 3Část lidí odchází za prací do měst a vzniká volná pracovní síla pro továrny.
  4. 4Lidé s kapitálem (z obchodu a kolonií) neváhají investovat do nových podniků. Pomáhá liberální hospodářská politika (Adam Smith, Bohatství národů, 1776).
  5. 5Domácí zpracování bavlny začal ohrožovat levnější dovoz z Indie. Vyplatilo se sestavovat stroje urychlující předení a tkaní.
  6. 6Pohon strojů umožnil parní stroj, který zdokonalil James Watt. Dost uhlí a železa, ostrov s přístavy a koloniemi.

Vynálezy a změny

Textillétající člunek (Kay), spřádací stroj Jenny (Hargreaves), mechanický tkalcovský stav (Cartwright)
Strojírenství a hutěsoustruh (Maudslay, Fox), stroje vyrábějí stroje, tavení železa koksem, těžní zařízení dolů
Dopravaparník (Fulton, 1807), parní lokomotiva (George Stephenson), železnice, průplavy
Obchodlevné zboží ve velkém, světový trh, liberalismus (volný obchod)

Dopady na společnost (z pramenů)

  1. 1Dvě nové vrstvy: průmyslová buržoazie (továrníci) a dělnictvo. Dlouhá pracovní doba, nízké mzdy, žádná ochrana.
  2. 2Dětská práce: v továrnách Manchesteru a Stockportu (1818–1819) skoro polovina dělníků začala pracovat před 10. rokem.
  3. 3Rozpad rodiny (Engels): ženy se vracejí do továrny pár dní po porodu, děti zůstávají bez péče. Synové už neznají práci otce, ten odchází do továrny místo dílny nebo pole.
  4. 4Urbanizace a bída: přeplněné dělnické byty bez vody a záchodů (např. Cejl v Brně), nemoci.
  5. 5Proměna krajiny a znečištění, stížnosti venkova na stavbu železnice (Modřice 1838). Později vznik ochrany přírody a památkové péče.

Šíření na kontinent a Brno

Z Británie se poznatky šířily se zpožděním. Vznikala nová centra: Porúří, severní Itálie, Slezsko a v českých zemích třeba Brno, „moravský Manchester“ plný textilek. Jedna z čtvrtí textilních továren ležela právě mezi ulicemi Křenová, Špitálka a Vlhká. Někde naopak chyběly předpoklady a průmysl rostl pomalu.

Železnice: nejdřív koněspřežná České Budějovice–Linec, od 30. let parní Severní dráha císaře Ferdinanda Vídeň–Břeclav–Brno–Olomouc–Přerov–Ostrava. První slavnostní vlak přijel z Vídně do Brna v červenci 1839 přes cihlový viadukt nad Svratkou.

Průmyslová revoluce

Klikni na odpověď, hned uvidíš proč.

  1. Průmyslová revoluce začala v…
  2. Parní stroj zdokonalil…
  3. Protoindustrializace je…
  4. Prvním mechanizovaným odvětvím byl…
  5. Nejstarší železnice u nás byla koněspřežka…
  6. Průmyslová revoluce vytvořila nové vrstvy…

Doplň jako v pracovním listu

Řekni mezeru nahlas, pak na ni klepni.

Probíhající protoindustrializace (= domácká výroba a manufaktury pro trh) připravila v průběhu 18. století v Anglii podmínky pro rozvoj průmyslu a změny v zemědělství. Zhruba dvojnásobný přírůstek obyvatel vedl k:

Nová průmyslová centra vznikala např. v Porúří, severní Itálii, Slezsku a v českých zemích např. v Brně.

4Konzervativní Evropa a rodící se změna

Závěry Vídeňského kongresu a Metternichova konzervativní politika, ztělesňovaná Svatou aliancí, určily mezinárodní vztahy na víc než 30 let. Panovníci se snažili vracet poměry do doby před francouzskou revolucí. Kvůli osvícenským reformám (vznik právního státu) a průmyslové revoluci to ale nešlo úplně vrátit. Proti konzervatismu stojí dvě nové myšlenky: liberalismus (svobody, ústava, volný trh) a nacionalismus.

Francie

restaurace a revoluce

Vláda
Návrat Bourbonů: Ludvík XVIII. (1814–1824), Charta (ústava) z roku 1814. Dobový názor: starý, nemocný a pohodlný, vládu brzdily jeho povaha a ultraroajalisté.
Cíle
Karel X. (1824–1830) chtěl obnovit předrevoluční poměry, posílit šlechtu a církev.
Průběh a řešení
Omezení tisku a voleb vyvolalo červencovou revoluci 1830 (obraz Delacroix: Svoboda vede lid, trikolóra jako symbol Velké francouzské revoluce).
Výsledky
Karel X. svržen, králem Ludvík Filip Orleánský, „občanský král“ (1830–1848). Vládne bohaté měšťanstvo, volit smí jen málo lidí. Revoluce 1830 inspiruje Belgii (nezávislost) a Poláky.

Velká Británie

reformy místo revoluce

Společnost
Nejvyspělejší průmysl, bohatá aristokracie a měšťané vedle chudých dělníků. Parlamentní monarchie.
Cíle
Dělníci a střední vrstvy chtějí volební právo a levnější chléb.
Průběh a řešení
Obilné zákony (1815) držely vysoké ceny obilí, protesty vyvrcholily masakrem v Peterloo (Manchester 1819). Stát postupně ustupuje reformami.
Výsledky
Volební reforma 1832 rozšířila právo na střední vrstvy: volit mohl zhruba každý pátý dospělý muž, jen muži s majetkem. Hnutí chartistů žádá víc. Ženy volí od 1918 (nad 30 let), všechny ženy od 1928.

Rusko a východní Evropa

samoděržaví

Vláda
Samoděržaví: car má formálně neomezenou moc, ale málo skutečné kontroly nad zemí. Nevolnictví (karikatura: statkáři hrají v kartách o nevolníky).
Cíle
Mladí důstojníci (znali Evropu z napoleonských válek) chtějí ústavu a zrušení nevolnictví.
Průběh a řešení
Povstání děkabristů (prosinec 1825, Senátní náměstí v Petrohradě) při nástupu cara Mikuláše I. Krvavě potlačeno.
Výsledky
Mikuláš I. tvrdě utahuje, Rusko je „četník Evropy“. Potlačeno i polské povstání 1830–1831. Naopak Řecko se s pomocí velmocí vymaní z Osmanské říše (1830).

Kde se to stalo?

Francie, Velká Británie, nebo Rusko?

  1. Svoboda vede lid na barikádách, 1830.
  2. Důstojníci na Senátním náměstí žádají ústavu.
  3. Volební reforma místo revoluce.
  4. Vládne „občanský král“.
  5. Statkáři hrají v kartách o nevolníky.
  6. Masakr v Peterloo.

5Nacionalismus

Nacionalismus = teorie hlásající právo národa vytvořit si vlastní stát (nebo aspoň samosprávu) prostřednictvím politických, společenských nebo kulturních aktivit. Rozšířil se díky Velké francouzské revoluci a napoleonským válkám (myšlenka národa, odpor proti cizí nadvládě), kořeny ale sahají až do starověkého Říma a středověku.

Státní nacionalismusvyvolává ho stát shora. Příklad: Velká Británie, šíření angličtiny, anglické kultury a protestantismu do kolonií.
Lidový nacionalismusvychází zdola od lidí, u národů bez vlastního státu v cizí říši. Příklad: Řekové v Osmanské říši, Češi v Rakousku.
Obojí narázsjednocení státu i národa najednou: Německo a Itálie.

Důsledky nacionalismu

  1. 1Vznik nových států: Belgie (1830), Řecko, Norsko, Rumunsko.
  2. 2Podpora národních jazyků a kultur: v českých zemích třeba Rukopisy (královédvorský a zelenohorský, později prokázané padělky) nebo purizace (= očišťování jazyka od cizích slov).
  3. 3Růst šovinismu (= víra v nadřazenost jednoho národa nad jiným), násilné asimilace (poněmčování, poruštování) a kolonialismu (= šíření moci evropských států nad neevropskými).

Doplň jako v pracovním listu

Řekni mezeru nahlas, pak na ni klepni.

Závěry Vídeňského kongresu (1814–1815) a Metternichova konzervativní politika ztělesňovaná Svatou aliancí určily podobu mezinárodních vztahů na víc než 30 let. Objevovaly se snahy navracet poměry do doby před francouzskou revolucí, což kvůli osvícenským reformám a průmyslové revoluci nešlo úplně.

Nacionalismus = teorie hlásající právo národa vytvořit si vlastní stát. Rozlišujeme státní (vyvoláván státem shora) a lidový (vychází zdola od lidí).

Státní nacionalismus se uchytil v případě Velké Británie, lidový u národů, které žily na území cizích říší, třeba řeckého národa v Osmanské říši. Sjednocení státu i národa najednou je případem Německa a Itálie.

Důsledky: vznik nových států (Belgie 1830, Řecko), podpora národních jazyků a kultur (Rukopisy, purizace = očišťování jazyka od cizích slov), růst šovinismu, asimilace a kolonialismu.

6Rakouské císařství a české země

Od roku 1804 jsou české země součástí Rakouského císařství, které vyhlásil František II., jako rakouský císař František I. (vládl 1792–1835), v reakci na Napoleonovo císařství. Po něm vládl Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848).

Politika: metternichovský absolutismus

  1. 1Snaha vytvořit jednotný rakouský národ (pomocí německého jazyka, školství a armády). Vznikající národní hnutí, hlavně Čechů a Maďarů, tomu ale bránila.
  2. 2Velmocenské postavení zůstalo díky úspěšnému boji proti Napoleonovi a diplomacii (Vídeňský kongres). Mírová léta přinesla růst počtu obyvatel.
  3. 3Doba do 1848 = metternichovský absolutismus: kancléř Metternich prosazuje konzervativní politiku hájící staré pořádky. Josefínské reformy zůstaly, další se ale nedělaly. Výjimka: Všeobecný občanský zákoník (1811).
  4. 4Zemské sněmy zůstaly jen formálně, skutečnou moc měly zemské vlády jmenované panovníkem, gubernia, podřízené Vídni.
  5. 5Strach z revoluce: policejní dohled (tajná policie, donašeči), cenzura tisku, štědrá podpora armády.

Proč selhal jednotný rakouský národ: rakouští Němci se cítili zároveň regionálně (Tyrolsko, Horní a Dolní Rakousko), jako součást německé kultury a jako poddaní Habsburků. Ostatní národy monarchie se postupně emancipovaly a vznik Německé říše 1871 (bez Rakušanů) rakouskou identitu ještě oslabil.

Hospodářství

Porážky a inflace vedly v roce 1811 ke státnímu bankrotu a měnové reformě, která poškodila hlavně chudší. Díky podnikatelům (např. rodina Ringhofferů) přesto přichází změna:

  • parní stroje v textilu, strojírenství a dolech, ale nerovnoměrně (nejvíc v Čechách a kolem Brna) a mění krajinu
  • zemědělství brzdí robota, přesto vznikne ruchadlo bratranců Veverkových
  • doprava: koněspřežka České Budějovice–Linec, od 30. let parní Severní dráha (Vídeň–Brno–Ostrava)

Společnost a kultura

Roste vliv středních vrstev (měšťanů, podnikatelů, úředníků) na úkor šlechty. Průmysl vytváří dělnictvo. Moc katolické církve oslabuje toleranční patent (1781) a státní dozor.

  • česká a německá kultura se prolínají, důležitá jsou divadla
  • Národní muzeum (1818), česky psané noviny a knihy (Krameriova Česká expedice)
  • povinná školní docházka, na vyšších školách nutná němčina

České národní obrození

Proces formování moderního českého národa na konci 18. a v 1. polovině 19. století.

  1. 1Obranná fáze (vědecká): obrana a popis jazyka, Josef Dobrovský.
  2. 2Ofenzivní fáze v jazyce: rozvoj spisovné češtiny, slovník, Josef Jungmann.
  3. 3Politická fáze: boj za politická práva národa, František Palacký, Karel Havlíček Borovský.

Národ se nově definuje jazykem. Obrozenci odmítají staré zemské vlastenectví (bohemismus, „Čechové“ obou jazyků), a proto roste česko-německé napětí.

Doplň jako v pracovním listu

Řekni mezeru nahlas, pak na ni klepni.

Od roku 1804 jsou české země součástí Rakouského císařství, které vyhlásil František (II.) I. v reakci na Napoleonovo císařství. Snahou bylo vytvořit jednotný rakouský národ, vznikající národní hnutí (zejména Čechů a Maďarů) tomu ale bránila. Mírová léta přinesla růst počtu obyvatel.

Kancléř Klemens Metternich prosazuje konzervativní politiku hájící staré pořádky. Josefínské reformy zachovány, dále ale reformy neprobíhaly (výjimkou Všeobecný občanský zákoník). Skutečnou moc měly zemské vlády jmenované panovníkem (gubernia). Obavy z revoluce stát řešil policejním dohledem, cenzurou tisku.

V roce 1811 došlo ke státnímu bankrotu a měnové reformě. Šíření parních strojů neprobíhalo rovnoměrně. V zemědělství kvůli přetrvávajícím robotním povinnostem postup novinek vázl (i přesto ruchadlo bratranců Veverkových). V dopravě revoluci přinesl rozvoj železnice.

Roste vliv středních vrstev na úkor šlechty, změny v průmyslu vedou ke vzniku dělnictva. Národní obrození: nejprve obranná fáze (Dobrovský), pak ofenzivní fáze v jazyce (Jungmann) a politická fáze (Palacký, Havlíček). Národní identita založená na jazyce → růst česko-německého napětí.

7Revoluční rok 1848

Jaro národů. Společné příčiny: hospodářská krize a neúroda (1846–1847), hlad a drahota, nespokojenost měšťanů s absolutismem a omezeným volebním právem, touha po ústavě, svobodách a u rozdrobených nebo ovládaných národů po národní jednotě.

Francie

únor 1848

Příčiny
Krize, korupce, volit smí jen nejbohatší, zákaz politických banketů.
Průběh
Únorová revoluce, abdikace Ludvíka Filipa. V červnu potlačeno povstání pařížských dělníků.
Výsledky
Druhá republika, prezidentem Ludvík Napoleon Bonaparte, od 1852 císař Napoleon III.

Německé země

březen 1848

Příčiny
Rozdrobenost (Německý spolek), touha po jednotě a liberálních reformách.
Průběh
Revoluce v Berlíně, Frankfurtský parlament jedná o sjednocení: velkoněmecké (s Rakouskem), nebo maloněmecké (bez něj, pod Pruskem). Pruský král císařskou korunu odmítl.
Výsledky
Neúspěch, Německo se sjednotí až v roce 1871.

Apeninský poloostrov

jaro 1848

Příčiny
Rozdrobenost, rakouská nadvláda nad Lombardií a Benátskem.
Průběh
Povstání v Miláně a Benátkách, Sardinie-Piemont vede válku s Rakouskem a prohraje s maršálem Radeckým. Římská republika (Mazzini, Garibaldi) potlačena.
Výsledky
Neúspěch, sjednocení Itálie až 1861. Sardinie-Piemont si nechá ústavu.

Rakouské císařství

  1. březenRevoluce ve Vídni, Metternich uprchl. Ferdinand I. vydá oktrojovanou ústavu (= vydanou panovníkem shora, bez souhlasu zastupitelů; dubnová ústava). Revoluce pokračuje v dalších zemích, i v Uhrách a Itálii, proti povstalcům jdou armády knížete Windischgrätze a maršála Radeckého.
  2. červenecVe Vídni se situace uklidní po zvolení říšského sněmu. Sněm hned přistoupí ke zrušení poddanství a roboty (září 1848, návrh Hanse Kudlicha): konec feudalismu, z poddaných jsou svobodní rolníci a vzniká obecní samospráva. Hlavním cílem sněmu bylo vypracovat ústavu.
  3. říjenKvůli nepokojům (říjnová revoluce ve Vídni) se sněm přesunul do Kroměříže.
  4. prosinecFerdinand I. abdikuje, nastupuje František Josef I. (vládl 1848–1916), který se necítil vázán sliby svého předchůdce.
  5. 1849Konzervativci získají převahu: v březnu 1849 rozehnán kroměřížský sněm a vydána oktrojovaná (březnová) ústava. Uhry poraženy s pomocí Ruska. Začíná návrat absolutismu.

České země v roce 1848

  1. 1Spor o uspořádání země: Němci chtějí spojení s ostatními německými zeměmi (velkoněmecká koncepce). Češi (Palacký, Havlíček) prosazují austroslavismus (= federalizace rakouského císařství s autonomií pro české země).
  2. 2Na Frankfurtský parlament pozvali i Čechy, Palacký účast odmítl (dopis do Frankfurtu).
  3. 3V reakci se v červnu 1848 konal v Praze Slovanský sjezd: zástupci slovanských národů říše i hosté, zazněly i myšlenky panslavismu (= spojení Slovanů pod ruskou vládou).
  4. 4Sjezd nedospěl k závěrům, v Praze vypuklo svatodušní povstání, které potlačilo Windischgrätzovo vojsko. Následoval útlum revoluce a represe.
  5. 5Vrchol: tvrdé tresty účastníků májového spiknutí z roku 1849 (např. Karel Sabina, Josef Václav Frič, rozsudky smrti změněny na vězení).

Rok 1848

Klikni na odpověď, hned uvidíš proč.

  1. Oktrojovaná ústava je…
  2. Nejtrvalejší výsledek revoluce v Rakousku bylo…
  3. Palacký a Havlíček prosazovali…
  4. Říšský sněm se kvůli nepokojům přesunul…
  5. V prosinci 1848 nastoupil na trůn…
  6. Svatodušní povstání v Praze potlačil…

Doplň jako v pracovním listu

Řekni mezeru nahlas, pak na ni klepni.

V březnu 1848 vypukla revoluce ve Vídni, kancléř Metternich uprchl ze země a císař Ferdinand I. vydal oktrojovanou ústavu (tj. vydanou panovníkem bez souhlasu zastupitelů). Revoluce postupovala i v ostatních zemích (mj. v Uhrách a Itálii), proti povstalcům jsou vyslána vojska Windischgrätze a Radeckého.

Ve Vídni se situace uklidní po zvolení říšského sněmu v červenci 1848. Sněm přistoupil ke zrušení poddanství a roboty. Hlavním cílem bylo vypracovat ústavu, kvůli nepokojům se zasedání přesunulo do Kroměříže.

V prosinci 1848 Ferdinand I. abdikoval, nastoupil František Josef I. Konzervativci získali převahu a v březnu 1849 rozehnali kroměřížský sněm a vydali oktrojovanou ústavu.

Němci prosazovali spojení s ostatními německými zeměmi (velkoněmecká koncepce). Češi prosazovali austroslavismus (= federalizace s autonomií pro české země). V reakci na Frankfurtský parlament, jehož se Češi odmítli účastnit, byl v Praze Slovanský sjezd. Hlásal myšlenky panslavismu, k závěrům nedospěl. Vypuklo svatodušní povstání, které potlačilo Windischgrätzovo vojsko. Vrcholem represí bylo potrestání účastníků májového spiknutí.

8Časová osa

Modře jsou data, která musíš umět určitě. Ostatní stačí zařadit do správné doby.

  1. 1799Napoleonův státní převrat, konzulát
  2. 1801konkordát s papežem
  3. 1804Napoleon císařem, Občanský zákoník a vzniká Rakouské císařství (František I.)
  4. 1805Trafalgar a 2. 12. bitva tří císařů u Slavkova
  5. 1806zánik Svaté říše římské, Rýnský spolek, kontinentální blokáda
  6. 1811státní bankrot v Rakousku, Všeobecný občanský zákoník
  7. 1812tažení do Ruska
  8. 1813bitva národů u Lipska
  9. 1814–1815Vídeňský kongres 1815 Svatá aliance
  10. 1815Waterloo, Napoleon na Svatou Helenu
  11. 1818Národní muzeum v Praze
  12. 1819masakr v Peterloo
  13. 1825povstání děkabristů v Petrohradě
  14. 1830červencová revoluce ve Francii vznik Belgie, nezávislé Řecko, polské povstání
  15. 1832volební reforma ve Velké Británii
  16. 1835císařem Ferdinand I. Dobrotivý
  17. 1839první vlak z Vídně do Brna (Severní dráha)
  18. 1848jaro národů: revoluce ve Francii, Německu, Itálii, Rakousku zrušení roboty, Slovanský sjezd, svatodušní povstání, nástup Františka Josefa I.
  19. 1849rozehnán kroměřížský sněm, oktrojovaná ústava májové spiknutí, porážka Uher

Kdy to bylo?

Bez koukání nahoru.

  1. Bitva národů u Lipska
  2. Červencová revoluce ve Francii
  3. Povstání děkabristů
  4. Volební reforma v Británii
  5. První vlak do Brna
  6. Rozehnání kroměřížského sněmu
  7. Napoleonův převrat
  8. Zánik Svaté říše římské

Kdo je kdo

Klemens Metternichrakouský kancléř, Vídeňský kongres, konzervatismus, 1848 uprchl
Charles Talleyrandfrancouzský diplomat na Vídeňském kongresu
car Alexandr I.Rusko, Slavkov, Svatá aliance
car Mikuláš I.Rusko od 1825, potlačil děkabristy, „četník Evropy“
František I.první rakouský císař (1804), vládl do 1835
Ferdinand I. Dobrotivýrakouský císař 1835–1848, abdikoval
František Josef I.císař od prosince 1848 do 1916
Ludvík XVIII. → Karel X. → Ludvík FilipFrancie: restaurace, reakce, „občanský král“ (1830–1848)
James Wattzdokonalil parní stroj
George Stephensonparní lokomotiva, železnice
Adam Smithekonom, Bohatství národů, liberalismus
Friedrich Engelspopsal postavení dělnické třídy v Anglii
Josef Dobrovskýobranná fáze obrození
Josef Jungmannofenzivní fáze, jazyk, slovník
František Palackýpolitická fáze, austroslavismus, dopis do Frankfurtu, Slovanský sjezd
Karel Havlíček Borovskýnovinář, politická fáze, austroslavismus
Alfred Windischgrätzpotlačil svatodušní povstání v Praze a Vídeň
Jan Josef Radeckýmaršál, porazil Italy (Sardinii-Piemont)
Hans Kudlichnávrh zrušení roboty (1848)
bratranci Veverkovéruchadlo
Ringhofferovépodnikatelská rodina (strojírenství, vagony)
Eugène Delacroixobraz Svoboda vede lid (1830)

Kdo to byl?

Klikni na odpověď.

  1. Rakouský kancléř, symbol konzervatismu, v březnu 1848 uprchl.
  2. „Občanský král“ po roce 1830.
  3. Car, který potlačil děkabristy.
  4. Ofenzivní fáze obrození, slovník.
  5. Navrhl zrušení roboty.
  6. Odmítl účast ve Frankfurtu a vedl Slovanský sjezd.

9Kde se chybuje

Nahoře chyba, pod ní správně.

Vídeňský kongres vytvořil Rýnský spolek.
Rýnský spolek je Napoleonův (1806). Kongres vytvořil Německý spolek.
Ve Svaté alianci byla i Velká Británie.
Jen Rakousko, Rusko a Prusko. Británie byla v Alianci čtyř.
Oktrojovaná ústava = ústava schválená sněmem.
Vydaná panovníkem shora, bez zastupitelů.
Palacký chtěl spojení Slovanů pod Ruskem.
To je panslavismus. Palacký chtěl austroslavismus, federaci v Rakousku.
U Slavkova byl Napoleon poražen.
U Slavkova (1805) vyhrál. Prohrál u Lipska (1813) a u Waterloo (1815).
James Watt vynalezl parní stroj.
Parní stroj zdokonalil (byl už dřív), aby šel použít k pohonu strojů.
Rakouské císařství vyhlásil František Josef I.
František I. v roce 1804. František Josef I. nastoupil až 1848.
Velká Británie řešila nespokojenost revolucí jako Francie.
Británie šla cestou reforem (volební reforma 1832).
Lidový nacionalismus: Velká Británie.
Británie je státní (shora). Lidový je u národů bez státu, třeba Řeků.
Revoluce 1848 v Rakousku nepřinesla nic trvalého.
Trvale zůstalo zrušení poddanství a roboty.

10Písemka nanečisto

Odpovídej na papír celými větami, bez koukání nahoru. Pak rozklikni a porovnej. Asi 30 minut.

14 otázek

Co neumíš, označ Zopakovat. Ráno zapni Jen k zopakování.

Proč se o Napoleonově císařství říká, že popřelo revoluci?

Revoluce chtěla konec absolutismu a vládu lidu. Napoleon soustředil moc v centru (centralismus), plebiscity manipuloval a v roce 1804 z republiky udělal dědičné císařství s novou dynastií.

Co přinesl Občanský zákoník a konkordát?

Code civil (1804): rovnost před zákonem, konec feudalismu, sňatek a rozvod, silné postavení mužů, sjednocení práva. Konkordát (1801): kompromis s papežem, podpora katolictví, ale stát kontroluje církev.

Popiš hlavní výsledky Vídeňského kongresu.

Koncert velmocí (rovnováha, spolupráce), Francie do hranic z roku 1790 obklopená nárazníkovými státy (Nizozemí, Švýcarsko, Sardinie-Piemont), územní zisky Rakouska, Pruska a Ruska, britské kolonie, Německý spolek, Aliance čtyř a Svatá aliance proti revolucím.

Jaký je rozdíl mezi Aliancí čtyř a Svatou aliancí?

Aliance čtyř (Británie, Prusko, Rakousko, Rusko) hlídala Francii, zanikla 1818. Svatá aliance (Rakousko, Rusko, Prusko) chtěla udržet vnitropolitický stav a zasahovala proti revolucím, „svatá“ kvůli křesťanským principům.

Proč se o kongresu mluví jako o „tanečním“?

Kongres provázely plesy, hostiny a salony, jednání se dlouho vleklo a mnoho se domlouvalo v kuloárech: „kongres tančí, ale nehýbe se z místa“.

Jaké byly předpoklady průmyslové revoluce v Anglii?

Protoindustrializace, růst obyvatel a zemědělská revoluce, volná pracovní síla ve městech, kapitál z obchodu a kolonií, uhlí a železo, konkurence levné indické bavlny, parní stroj (Watt), liberální hospodářská politika.

Jak průmyslová revoluce změnila společnost?

Vznik dělnictva a průmyslové buržoazie, dětská a ženská práce v továrnách, rozpad tradiční rodiny, urbanizace a bída v dělnických čtvrtích, nová doprava (železnice, parník), světový obchod, změna krajiny.

Porovnej vývoj ve Francii a ve Velké Británii v 1. pol. 19. století.

Francie: restaurace Bourbonů (Ludvík XVIII., Karel X.), snaha vrátit staré poměry, červencová revoluce 1830, „občanský král“ Ludvík Filip. Británie: obilné zákony a Peterloo (1819), místo revoluce postupné reformy, volební reforma 1832.

Kdo byli děkabristé a co chtěli?

Ruští důstojníci, kteří v prosinci 1825 vystoupili na Senátním náměstí v Petrohradě při nástupu Mikuláše I. Chtěli ústavu a zrušení nevolnictví. Povstání bylo potlačeno.

Co je nacionalismus a jaké druhy rozlišujeme? Uveď příklady a důsledky.

Teorie o právu národa na vlastní stát. Státní (shora, Velká Británie), lidový (zdola, Řekové v Osmanské říši, Češi), obojí (Německo, Itálie). Důsledky: nové státy (Belgie, Řecko), podpora národních jazyků (Rukopisy, purizace), šovinismus, asimilace, kolonialismus.

Charakterizuj metternichovský absolutismus.

Konzervativní politika kancléře Metternicha do 1848: žádné nové reformy (kromě občanského zákoníku 1811), moc gubernií podřízených Vídni, policejní dohled, cenzura, podpora armády, potlačování národních hnutí.

Popiš fáze českého národního obrození.

Obranná (Dobrovský, obrana a popis jazyka), ofenzivní v jazyce (Jungmann, spisovná čeština, slovník), politická (Palacký, Havlíček). Národ se definuje jazykem, roste česko-německé napětí.

Jaké byly příčiny revolucí roku 1848?

Hospodářská krize a neúroda, hlad, absolutismus a omezené volební právo, touha po ústavě a svobodách, u Němců a Italů rozdrobenost a touha po jednotě, u Italů i rakouská nadvláda.

Popiš průběh revoluce 1848–1849 v Rakousku a v českých zemích.

Březen: revoluce ve Vídni, útěk Metternicha, oktrojovaná ústava. Červen: Slovanský sjezd a svatodušní povstání v Praze (Windischgrätz). Červenec: říšský sněm, září zrušení roboty, přesun do Kroměříže. Prosinec: abdikace Ferdinanda I., František Josef I. Březen 1849: rozehnání sněmu a oktrojovaná ústava, pak májové spiknutí a represe.

Co nevyšlo, najdeš v příslušné části nahoře. Ráno před písemkou zapni u otázek Jen k zopakování a projdi ještě jednou časovou osu.